Co jsou nádory varlat

• Co jsou nádory varlat
• Příznaky
• Rizikové faktory nádorů varlat
• Prevence nádorů varlat
• Léčba nádorů varlat

Co jsou nádory varlat 

Varlata jsou mužský párový pohlavní orgán. Jsou uloženy v šourku, do kterého se dostávají v průběhu nitroděložního vývoje tříselným kanálem. Varlata jsou hormonálně stimulována mužským pohlavním hormonem testosteronem, od puberty produkují mužské pohlavní buňky - spermie, které jsou tvořeny zárodečnými buňkami ve varlatech. 

Ve varlatech, tak jako v jiných orgánech, může dojít vlivem různých faktorů ke vzniku nádoru. Nádor je skupina buněk, které se začaly rychle množit a nereagují na kontrolní mechanizmy organizmu. Imunitní systém je nerozpoznává jako cizí a tak proti nim nereaguje a nádor může dál nekontrolovatelně růst. Většinou je nádorem postiženo pouze jedno varle, jen vzácně se může vyskytnout nádor v obou varlatech. 

Ne každý nádor ve varleti je nádor zhoubný (rakovina). Nezhoubný (benigní) nádor je rozpoznán většinou v podobě hmatné bulky, která je dobře ohraničena od okolní tkáně varlete. Může se projevovat stejnými příznaky jako nádor zhoubný a samovyšetřením ani zobrazovacími metodami nelze jednoznačně odlišit zhoubný nádor od nezhoubného. Proto je vždy nutné vyšetření u odborného lékaře - urologa s následnou operací a histologickým vyšetřením nádoru. Nezhoubné nádory (zralé teratomy) jsou častější u chlapců do 5 let. 

Zhoubné nádory varlat vyrůstají většinou ze zárodečných buněk varlat. Riziko pozdního rozpoznání, oddálení správné diagnózy a léčby může vést k rozšíření nádoru cestou krevních a lymfatických cév do těla a vytvoření vzdálených ložisek nádoru - metastáz. Zhoubné nádory varlat vytvářejí metastázy v průběhu několika málo měsíců (1 - 2 měsíce) nejčastěji do lymfatických uzlin v břichu, do plic a do jater. Při pokročilém onemocnění však můžou být postiženy téměř všechny důležité orgány těla (mozek, kosti, kostní dřeň). 

Kromě nádorů vyrůstajících ze zárodečných buněk varlat může zhoubný nádor vyrůstat i z obalů varlete, z pojivové tkáně (tzv. paratestikulární rhabdomyosarkom), který je typický pro pubertální věk a dospívající. Jedná se o velmi agresivní nádor velmi rychle tvořící metastázy. 

Rizikové faktory nádorů varlat 

Příčiny vzniku nádorů varlat nejsou známé. Rizikový faktor je jakýkoliv faktor, který zvyšuje riziko vzniku různých typů nemocí, včetně nádorů. Existuje několik faktorů, které se dávají do souvislosti se zvýšeným rizikem rozvoje nádoru varlete. To ovšem neznamená, že pokud má někdo určitý rizikový faktor, tak jednoznačně onemocní nádorem varlete. 

Nesestouplé varle (kryptorchizmus) je nejčastější vrozenou odchylkou u novorozených chlapců. Ale pouze 10 % pacientů s nádorem varlete mělo v dětství nesestouplé varle. Stupeň rizika rozvoje nádoru varlete ovlivňuje několik dalších faktorů - čas chirurgické úpravy (ideálně v raném dětství) a uložení varlete (v břiše nebo v tříselním kanálu). 

Dalším rizikovým faktorem je rodinný výskyt nádorů varlat. Pokud je v blízké rodině (otec, dědeček, syn, bratr) jedinec s nádorem varlete, sourozenci mají riziko vzniku nádoru varlete 3 – 10 %. 

Úraz je dáván do souvislosti se vznikem nádoru varlat nejčastěji, i když na základě mnoha studií jednorázový úraz ani opakovaná mikrotraumata (jízda na kole, jízda na koni, na motorce) nejsou prokázány jako rizikové faktory pro vznik nádoru varlete. 

Infekční vlivy, především virový zánět varlete (příušnice), jsou zvažovány jako rizikový faktor pro vznik nádoru varlete. Předpokládá se porušení struktury varlete vlivem zánětu s následnými dalšími změnami, možným rozvojem přednádorového stavu (karcinom in situ) a následně rozvojem nádoru varlete. 

Toxické vlivy a působení rizikových faktorů zevního prostředí (používání herbicidů a pesticidů v zemědělství, expozice chemickým rozpouštědlům, vliv rentgenového záření, dlouhodobá expozice vysokým teplotám, expozice solím těžkých kovů) na člověka jsou sledovány, jejich škodlivý účinek byl prokázán, ovšem jednoznačné závěry stran rizika vzniku nádoru varlete se prokázat nepodařilo. 

Rasové vlivy jsou u nádorů varlat prokázány. Bílá rasa má 5 - 10 krát vyšší riziko rozvoje nádoru varlete než rasa černá. Nejvyšší výskyt nádorů varlat je ve státech Severní Evropy (Dánsko, Finsko, Švédsko). 

Prevence nádorů varlat 

Neexistují všeobecně platné zásady a doporučení pro prevenci nádorů varlat. Mnohé ze známých rizikových faktorů jsou neovlivnitelné a často jsou vrozené (např. bílá rasa, nesestouplé varle při narození, nádor varlete v blízké rodině). Mnoho postižených mladých mužů ale nemá žádný ze známých rizikových faktorů a příčina vzniku nádoru varlete u nich zůstává neznámá. Pokud neznáme příčinu onemocnění, nemůžeme jí ani předcházet a tak se bránit vzniku nádoru varlete. (viz také Rizikové faktory nádorů varlat)

Jedinou známou prevencí je včasná úprava nesestouplého varlete (orchiopexie), a to ideálně mezi 12. – 18. měsícem věku. Ovšem ani včas provedená orchiopexie jednoznačně před vznikem nádoru varlete nechrání, pouze snižuje toto riziko o 2,5 – 3 %. 

Ani metoda samovyšetření varlat není preventivní metodou, je však metodou včasného záchytu a může tedy fungovat jako prevence pokročilého onemocnění. 

Léčba nádorů varlat 

Nádory varlat patří mezi vyléčitelné typy nádorů. Výsledky léčby se za poslední desetiletí vlivem pokroku v oblasti diagnostiky i léčby dramaticky zlepšily. Dnes lze vyléčit více než 85 % pacientů se zhoubným nádorem varlete, a to i v pokročilém stadiu při přítomnosti metastatické nemoci. Ovšem je nutno si uvědomit, že 15 % pacientů i přes veškerou moderní medicínu nedokážeme pomoct. 

Základním a prvním léčebným postupem je operace - vždy se odstraňuje celé varle přes tříselný kanál (orchiektomie). Odstranění pouze ložiska nádoru se zachováním zbytku varlete není standardní postup, hrozí riziko neúplného odstranění nádoru. 

Dle výsledku histologického vyšetření (určí přesný typ nádoru, ohraničení vůči okolí) a rozsahu nádoru v těle se určí přesný léčebný plán. 

U dospívajících a mladých lidí je základem léčby chemoterapie. Dle typu nádoru se liší její kombinace a počet léčebných cyklů. Chemoterapie je aplikace cytostatik, chemických látek způsobujících smrt nádorových buněk. Cytostatika se podávají cestou infuze do žíly, většinou jsou podávána v kombinaci 3 cytostatika. 1 blok chemoterapie trvá 3 - 5 dní a podává se v časovém intervalu 21 - 28 dní. 

Radioterapie je používaná pouze u specifického typu nádoru (seminom), který je v mladém věku velmi vzácný. 

Pokud nádor (metastázy) nereagují na podanou chemoterapii, lze použít tzv. chemoterapii 2. linie – tj. použít jinou kombinaci cytostatik. Pokud lze, je vhodné operací odstranit i metastatická ložiska. Pokud operace není možná a metastázy přetrvávají, nebo se objevila nová ložiska nemoci, lze v indikovaných případech zvážit i vysoce dávkovanou chemoterapii s následnou transplantací vlastní kostní dřeně. 

Je nutno si uvědomit, že včasná diagnóza znamená menší rozsah nemoci v těle, proto i léčba v případě časného příchodu k lékaři nemusí být tak agresivní. U lokalizovaných nádorů varlat bez přítomnosti metastáz je dostatečnou léčbou podání 2 - 3 bloků méně agresivní chemoterapie, u pokročilých forem onemocnění je nutno podat minimálně 6 bloků agresivní chemoterapie.